pátek 8. ledna 2016

Listen to your Body


Tělo není kalkulačka...a věřte, ikdyž to člověk ví, stejně si s těmi makry neustále hraje a přepočítává vše na gram, aby mu to sedělo. Nechci nijak negativně narážet na IIFYM, které mi ve stravování strašně pomohlo, ale je na čase se posunout dále, odložit všechny tabulky a začít poslouchat své tělo!

Je tomu už několik týdnů, co mě trápí nechutenství. Každý z vás si tím určitě někdy prošel, ať už před/během nemoci, při velkém stresu nebo prostě nastalo období, kdy jste koukali do lednice a zaboha jste nevěděli, na co máte chuť. Kdyby se vás v tu chvíli někdo zeptal na otázku, co byste si dali, ať už zdravého či nezdravého, nebyli byste na ni schopni odpověděť. Takové dny někdy tak, jak rychle příjdou, tak rychle odejdou, a apetit se vám hned vrátí. To stejné jsem čekala i u sebe... a ono stále nic. Přišly Vánoce a já aktivně hlásala, jak se těším na bramborový salát s řízkem, tuny cukroví, vánočku, atd. Neříkám, že jsem si jídlo neužila, to ano...ale někdy jsem měla pocit, že vše jím jen z principu, že jsou Vánoce. Věřte, že nechutenství umí člověku zprotivit náladu stejně jako neovladatelné chutě. Já si spojuji většinou dobré jídlo s hezkými společenskými událostmi, a tak mě mrzí, když si vše dohromady naplno nevychutnám. Snažím se ale na všem negativním hledat to pozitivní, a tak jsem si řekla, že je možná na čase přestat řešit, že tu snídani prostě nepozřu, ikdyž bych měla, a prostě si ji nedat, když ji tělo nechce. 
Aktuálně mě ne jen ráno, ale i odpoledne zachraňují smoothie.
Už v předešlém článku jsem narážela na to, že chci jíst, když mám hlad, a že chci jíst to, na co mám chuť. Je to neskutečná svoboda. Možná nesplním makra ani z poloviny, jak bych měla, ale ta duševní volnost je u mě přednější. Cítím se skvěle, ať už ten den jím jakkoli. Když mám málo energii, prostě ji doplním. Je strašně důležité, aby člověk nebyl sám sobě otrokem a už vůbec ne otrokem jídla!

Když jsem začala s výživovým poradenstvím, myslela jsem si, že to budu já, kdo bude učit klientky jíst. Zaboha by mě nenapadlo, že ty desítky odlišných případů otevřou oči právě mě. Musím říct, že jsem neodsuzovala, ale ani příliš nechápala alternativní směry stravování jako je např. veganství. Ale několik klientek me utvrdilo v tom, že právě takto je jim lépe, a to jen proto, že poslechly své tělo, které prostě maso a jiné živočišné produkty nechtělo. Dnes moje tělo odmítá potraviny, které jsem ještě před nedávnem milovala a já enchápu proč... (ale vegan ze mě nebude, to se nebojte :D) ale víte co? Nehrotím vůbec nic, protože tělo si vždycky řekne o to, co potřebuje. Třeba je to otázka pár týdnů, třeba budu muset trochu pozměnit své stravovací návyky. Ale důležité je, že jsem všem změnám naprosto otevřená a budu se znovu opakovat - rozhodla jsem se poslouchat své tělo!

Snad není článek příliš zmatený...chtěla jsem jen vyjádřit mé momentální pocity, které vlastně jsou zmatené, jelikož nevím, co mi tohle prapodivné období přinese, ale třeba si někdo z vás prochází něčím podobným, a tak mu chci tímto říct, že vše má svůj důvod, a že tak, jak měníme názory, tak se mění i naše tělo a nejlepší volba je ho poslechnout. Však ono se to nějak vystříbří :)

SHARE:

17 komentářů

  1. Není to zmatený, a je super, že píšeš takhle otevřeně, Veru:)

    Já jsem teď úplně na opačné straně, začala jsem s tím, co jsem nečekala, že někdy budu (muset?) dělat, ale teď si počítám kolik čeho sním pro změnu já.
    Ale už jsem měla pocit, že je potřeba to nějak srovnat, pořád jsem měla hlad, na něco chuť, najedla jsem se a během půl hodiny jsem měla hlad....a s tím jak sportuju už bylo na čase to dát nějak do pořádku. A musím říct, že mi to zatím vyhovuje (což jsem opravdu nečekala!:D) a "donutí" mě to dát si prostě normální oběd, normální velkou svačinu, a nechodit se pak pořád něčím dojídat (ehm máslo ze skleničky a tak:D), nebo třeba nesníst polovinu surovin ještě během vaření a pak smutně koukat na poloprázdnej talíř :D
    A pravda, dost možná je to i proto, že už mám delší dobu pocit, že by mi neuškodilo zhubnout tak dvě kila (tůčku bůčku), abych byla spokojená, tak uvidíme:)

    P.S. a jak jsme se bavily o těch umělých dochucovadlech, dala jsem na tebe a ty flav drops vyzkoušela - a jsem z nich nadšená! další pro mě nečekaná věc! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Marki. Tvých slov si opravdu vážím. A podporuju tě! Na počítání není nic špatného. Přesně jak říkáš, učí tě to, kolik toho můžeš. Mě to naučilo mnoho a jsem si teď tímpádem vědoma toho, že bych měla jíst více, a co mi ve stravě chybí. Trošku se mi tedy pere hlava s tělem, ale snad se vše srovná. Nikdy bych neřekla, že mi bude chybět chuť k jídlu :-D btw. žádné pozitivní úbytky na váze to nedoprovází, takže se nemám ani z čeho radovat :-D
      A Marki, ty a shodit? Jako vážně? Přijeď zase do Ostravy, abych tě mohla proplesknout :-D Jinak jsem ráda, že ti Flavdrops chutnají...pozvánka do Ostravy č.2, protože já teď mimo jiné jídlo nesnesu ani tyhle dochucovadla :-D Což je docela problém, protože nevypiju ani protein, BCAA, atd. a trpím tu tak dobrovolně ukrutnou bolestí svalů :-D

      Vymazat
  2. Zlaticko mam to obcas stejne a posledni dobou se podle toho take ridim, poslouchat telo. Kdyz mam chut na neco specifickeho,dam si to, kdyz citim ze to telo vyzaduje. Tak hlavne at je Ti lepe ❤ :) Annie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, zlato :* Děláš dobře! A ty ses během těch našich 3 měsíců naučila to, co některým (viz. mě) trvalo roky. Jsem na tebe pyšná.

      Vymazat
  3. To je tak neskutečně pravdivý článek Veru! Po Vánocích jsem měla úplně stejný pocit, že jím jen z principu, i když mé tělo vlastně nic nechtělo. A když jsem mu jídlo dala, nebylo mi o nic líp, možná ještě hůř, jelikož to moje tělo ani nechtělo. Jak se vrátila škola tak se mi můj jídelníček zase vrátil, ale zase mi i tahle nechuť dala hodně, jelikož vím, že moje tělo je moje všechno, a řídit se nějakým režimem, kde musí být vše gram na gram je blbost. Držím moc palce ať se ti chuť vrátí a hlavně ať si všechno jídlo pořádně vychutnáš! :)

    http://blog-by-nicole.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, Niki!! Aspoň vidím, že v tom nejsem sama a nemusím se strachovat, že je to zdravotní problém. Vše se samo srovná :)

      Vymazat
  4. Tak pod tohle bych se podepsala! Momentálně procházím obdobím, kdy nemám chuť v podstatě na nic a jím jen proto, abych něco snědla a neumřela hlady :D dřív bych bez velké snídaně nemohla fungovat, teď si kolikrát stihnu dát jen něco malého a nemám s tím vůbec problém..dřív jsem jedla skoro šestkrát denně, teď jsem ráda, když mám tři jídla za den..a často se i do jídla nutím, protože vlastně nevím, na co mám chuť..teď se to už zlepšuje hlavně díky tomu, že si občas "zhřeším" a taky díky postupnému návratu ke cvičení (ne, že bych přestala, ale z 5-6 dní jsem slevila na jednou týdně, takže ono se to nekde projevit muselo..) teď už ale tělo říká, že chce zpět to, na co bylo zvyklé, takže se zase snažím dostat do svého režimu..super článek, hlavní je poslouchat své tělo:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Kristi! Tak hlavní je, že už se vracíš do svého režimu. Já taky doufám, že to bude u mě co nejrychlejší. Se snídaněmi mám stejný problém a taktéž jsem z 6 jídel klesla an 3 ne-li spíš 2... no nic, čím bych se jako výživový poradce zrovna chtěla chlubit. Ale někdy to prostě nejde...

      Vymazat
  5. Veru naprosto tě chápu, taky se mi stává, že na nic nemám chuť, kouknout do ledničky se chodím jen z principu a s nechutí jí zase zaviram, jediný na co mám poslední chuť pořád je kokosové mléko a rajčata (😄😄😄). Snažím se počítat makra aby to tak nějak sedělo, ale stejně pak ani nemám chuť to sníst všechno.. Doufám, že se to časem srovná.
    Tak snad i tobě, hlavní je aby se člověk cítil dobře.:))
    Lucka L. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Veronika, akoby si písala o mne. Cez Vianoce som mala od cvičenia po dlhej dobe pauzu, nechcelo sa mi dochádzať kvôli otvorenému fitku do iného mesta medzi sviatkami a celkovo som cítila, že to potrebujem. Tešila som sa na nový rok, na energiu ktorú som získala, avšak po dvoch tréningoch som ochorela, k tomu dostala silnú menštruáciu a ostala ďalší týždeň ležať doma. Presne ako píšeš, na jedlo nemám chuť, čo je možno logické pri radikálnom znížení výdaja, ale niektoré dni som nebola schopná zjesť ani druhé jedlo, len raňajky. Na jednej strane sa snažím počúvať svoje telo, na druhej nechcem zistiť, že za mesiac prídem o nejakých 5 kíl (i keď tak ako u teba zatiaľ dole nie je nič, čo je zvláštne vzhľadom na to čo som "zjedla"). Chcela som ti tým len napísať, že nie si sama zaskočená a zmätená, som vykoľajená a uvidím, ako to pôjde ďalej. Budem rada, ak aj ty pridáš časom nejaký report ako je to u teba :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No tak to jsme na tom opravdu hodně podobně, jelikož u mě to s tím pohybem bylo kvůli nemoci obdobné... čili jak říkáš, klesl výdej. Ale že by až takhle? Docela mě to znepokojuje, ale na druhou stranu je osvobozující nemít pořád hlad :D Určitě po čase napíšu, jak na tom jse, ať už tady nebo na IG :)

      Vymazat
  7. Bingo, právě můj stav v období Vánoc. Teď už je to sice lepší, ale stejně to není stoprocentní. Ovšem poslouchat své tělo umí málokdo. Tedy, myslím ty, kteří si prošli nějakými dietami či typy stravování. Já se to třeba znovu učím. Je to těžké, hodně těžké. Ale musí to jít! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Musí! Držím palce! A já musím říct, že ty diety mi naopak pomohly v tom, abych se vzpamatovala a svého zdraví si KONEČNĚ vážila.

      Vymazat
  8. Ahoj Veru, myslím, že právě tohle je na lidském životě, tak kouzelné. Jak se člověk mění a vyvíjí a co to sebou přináší. Aspoň to není nuda. Dospěla jsem k názoru, že je podstatné neztrácet pouze to kam jdeme, kde je náš cíl a co chceme dokázat, jak ta cesta bude klikatá, hrbolatá a strmá je už věc další (a přesto zábavnější).
    Drž se a listen your body, girl :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsi napsala nádherně!!! Děkuji moc! :*

      Vymazat
  9. Nechutenství moc dobře znám, poslední fakt extrémní jsem si zažila po porodu, ale to jsem stresovala abych nepřišla o možnost kojit a až když se uklidnila hlava, uklidnilo se tělo :) Já jsem zvědavá, jak mi půjde to přibírání a mám z toho trošku strach, ale těším se a nejsem na to sama, což je super :) Ilča

    OdpovědětVymazat

© Veronika Duzi | All rights reserved.
Blogger Template Created by pipdig